Recenze: Knihy - atlasy a encyklopedie

Mám rád knihy. Tedy knihy, s nimiž si někdo dal tu práci, že je nejen napsal, ale i vysázel, vytiskl a dal do distribuce. A já pak takové knihy rád kupuji. Snad nejčastěji investuji (ano, já považuji nákup knihy za investici, i když se její návratnost nedá většinou spočítat v čase a penězích) do knih naučných a z nich pak do atlasů a encyklopedií. Negativem dnešní doby není jen přehršel zdrojů informací, v nichž je problém se zorientovat, ale i velice kolísavá kvalita a důvěryhodnost těchto zdrojů a informací jimi prezentovaných. A platí to, bohužel, i o knihách. A, možná s podivem, platí to i o atlasech a encyklopediích, a to nemluvím jen o dětských více populárních než vědeckých publikacích. Se zvyšující se odbornou kvalitou pak zase často klesá čtivost a srozumitelnost. Výsledkem je pak situace, kdy může být (a reálně i je) problém najít opravdu dobrý a použitelný atlas přesto, že jich na pultu jakéhokoli obchodu na první pohled uvidíte značné množství. Pak jsou také oblasti zřejmě mimo masový zájem veřejnosti, pro které je populárně odborné literatury výslovný nedostatek. A některé skvělé publikace nejsou vůbec k sehnání v běžné distribuční síti a je třeba se po nich vysloveně pídit. Energie, kterou jsem já věnoval hledání knih takového typu, se přeměnila nejen v jiný druh problému, totiž kam všechny ty knihy v bytě dát, ale i v zásobu zkušeností, o něž se s vámi chci podělit.


Jaký jsem typ čtenáře, mluvíme-li o populárně naučné literatuře atlasy a encyklopedie nevyjímaje?
Osobně se považuji za čtenáře odborně zdatnějšího, který v knihách hledá přidanou hodnotu ke znalostem na úrovni všeobecného vzdělání. Od atlasů většinou očekávám pomoc při určování druhů živočichů, rostlin a elementů neživé přírody a systematizaci informací v dané oblasti. Hledám tedy spíše informaci typu „na chelicerách pakřižákovitých nejsou žádné stopy po vývodech jedových žláz“, než sdělení, že „koťátko je roztomilé stvoření, které si rádo hraje“. Jako amatérský fotograf a člověk se zájmem o češtinu také koukám na kvalitu fotografií či ilustrací, slohovou i gramatickou úroveň textu a celkové grafické, stylistické i typografické pojetí.

S jakým cílem vstupuji do procesu hledání vhodného atlasu?
Často hledám pomocníka pro určování druhů, které se mi podařilo vyfotografovat či jen tak pozorovat. Nemiluji příliš práci s podrobnými určovacími klíči, pro které stejně většinou nemám dostatek potřebných podkladů, a tak vyhledávám především kvalitní obrazové publikace se stručným doprovodným textem věnujícím se podstatným znakům druhů vhodně užitečným pro jejich určení. Obrazový materiál musí být kvalitní a obsažný. Za ne příliš praktický považuji např. atlas motýlů, kde jsou obrazy motýlů pořízeny ve sbírkách entomologicky preparovaných jedinců s křídly často v polohách, ve kterých je živý motýl nemívá, s vyobrazenou pouze horní stranou křídel, když v přírodě motýl typicky sedí s křídly složenými a nejdůležitějším reálně pozorovaným znakem je spodní strana křídel, pouze s obrázkem samečka, i když se druh vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, atd. (atlas motýlů si mě dokáže získat tím, že uvede i obrázky housenek). Zásadně upřednostňuji specializovanější publikace před širokozáběrovými. A vůbec nejraději mám takové atlasy či encyklopedie, které zahrnují kompletní aktuálně známý výčet druhů v jisté oblasti nebo jiným způsobem shrnují lidské poznání (dám přednost atlasu škůdců na jehlličnanech v ČR před encyklopedií vybraných nejkrásnějších brouků světa).

Jaké parametry při výběru atlasu vyhodnocuji?
Rozhodnými parametry určujícími to, jestli publikaci koupím nebo ne (kromě toho, že zpracovávají téma, o které mám zájem) jsou
- obsahová úroveň, užitečnost a praktičnost textu,
- slohová i gramatická úroveň textu,
- obsah, užitečnost a kvalita obrazového materiálu,
- míra (hloubka i rozsah) pokrytí dané problematiky,
- grafické zpracování a celková úprava publikace.

Co tedy nakonec skončilo v mé knihovně a jak jednotlivé publikace hodnotím?
Po vytvoření seznamu většiny knih typu atlas či encyklopedie z mé knihovny jsem došel k závěru, že užitečným bude hodnocení jen některých vybraných publikací. Uvádím téměř všechny evidované publikace, s nimiž čas od času pracuji, pro hodnocení vybírám ale především  publikace z poslední doby, a to takové, které mě něčím zaujaly a mají tedy potenciál zaujmout i vás. Rozdělil jsem je do několika skupin podle jejich tematického zaměření. Skupiny nejsou definovány přísně systematicky, ale spíše tak, aby napomáhaly orientaci v seznamu. V jednotlivých skupinách jsou pak tituly řazeny podle roku vydání sestupně.
Pozn.: Zdráhám se hodnotit významně starší tituly, a to především pro častou nedokonalost obrazového materiálu, především fotografií, měřeno dnešním metrem. Současným publikacím ale nedostatky v obrazové či grafické kvalitě neodpouštím. Jsem si vědom toho, že celé hodnocení a hodnocení obrázků zvláště je interpretací mých subjektivních názorů a s tím, prosím, přistupujte k textu tohoto příspěvku i vy.


1. Živočichové
1.1. Živočichové všeobecněji
  •  Příroda České republiky – průvodce faunou; Karel Hudec, Jiří Kolibáč, Zdeněk Laštůvka, Milan Peňáz a kol.; Academia, 2007. Přesto, že tyto všeobecně zaměřené atlasy nemám moc rád, tuto knížku hodnotím jako povedenou a skutečně užitečnou a vyčnívající mezi jinými tituly této kategorie.
  • Jedovatí živočichové; Antonín Kůrka, Václav Pfleger; Academia, 1984
  • Atlas zvěře; Karel Jiřík a kolektiv; Státní zemědělské nakladatelství, 1980
1.2 Hmyz
1.2.1. Hmyz všeobecněji
  • Hmyz; Siegfried Rietschel; REBO Productions CZ, 2004
  • Brouci a motýli ve fotografii; Jiří Pradáč, Rudolf Hrabák; Státní zemědělské nakladatelství, 1982
  • Náš hmyz; Jiří Zahradník, Jarmila Hobrlandtová; Albatros, 1981
  • Atlas lesního hmyzu – škůdci na jehličnanech; Michael Kudela; Státní zemědělské nakladatelství, 1970
1.2.2. Motýli
  •  Noční motýli II. – Můrovití; Jan Macek, Josef Dvořák, Ladislav Traxler, Václav Červenka; Academia, 2008. Jedná se o vynikající atlas, který splňuje snad všechny moje představy – výborný text, kvalitní obrazový materiál včetně fotografií housenek často v různých stádiích vývoje, komplexní pokrytí  tématu, kvalitní provedení knihy jako takové. Není co dodat, snad jen, že na další pokračování už čekám nějak dlouho…
  •  Noční motýli I.; Jan Macek, Josef Dvořák, Ladislav Traxler, Václav Červenka; Academia, 2007. Platí vše, co jsem uvedl výše u 2. dílu, tedy kromě té poznámky o čekání na další díl.
  •  Motýli; David Carter; Euromedia Group – Knižní klub, 2006. Kvalitní knížka, ovšem s trochu příliš „roztěkaným“ obsahem. Já jsem si ji pořídil především jako alespoň nějaké pokrytí mých potřeb načerpání znalostí v oboru cizokrajných motýlů. Nedostupnost systematičtějšího atlasu cizokrajných motýlů na našem trhu se jeví jako dobrá nakladatelská příležitost.
  •  Motýli; Helgard Reichholfová-Riehmová; Euromedia Group – Knižní klub, 2005. Opravdu pěkný kapesní atlas řady druhů denního i nočních motýlů vyskytujících se u nás či v blízkém okolí,s občasnými perokresbami housenek. Chybí ale především vyobrazení rubu křídel.
  • Motýli; Josef H. Reichholf, REBO Productions CZ, 2004
  •  Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I a II; kolektiv autorů; Společnost pro ochranu motýlů, 2002.. Vynikající publikace v podobě dvou paperbackových dílů podává informace o všech druzích denních motýlů žijících či zachycených na území ČR. Text je zaměřen především na chování, životní potřeby a ochranu motýlích druhů, což odpovídá určení publikace. Popis druhů, podle kterého byste je snadno určili, zde nenajdete, přesto oba díly publikace jako atlas posloužit mohou. Ke každému druhu jsou uvedeny kvalitní fotografie v životní velikosti, lícové i rubové strany křídel, obou pohlaví. Největší síla knihy je ale v systematickém pokrytí tématu. Design publikace sám příliš neláká pozornost kupujících, proto doporučuji se cíleně pídit.
  •  Encyklopedie motýlů; Wijbren Landman; REBO Productions CZ, 1999. Pěkná kniha vhodná, obdobně jako Motýli D. Cartera (viz výše), jako zdroj informací spíše pro zájemce o cizokrajné motýly. V knize je zachyceno i několik domácích druhů, to ovšem není důvod pro koupi knihy. Fotografie jsou na slušné (ne ovšem excelentní) úrovni, pro určení druhů jsou ale leckdy nedostatečné.
  • Naši denní motýli; Josef Moucha, Vlastmil Choc; Albatros, 1973
  • Poznávejme motýly; Jaroslav Tykač; Státní pedagogické nakladatelství, 1963
1.2.3. Brouci
  •  Brouci; Jiří Zahradník; Aventinum, 2008. Jedná se o dobrý atlas brouků, jako vynikající bych ho ale nehodnotil především pro nepříliš dobrou kvalitu fotografií a obtížnější orientaci v textu. Obsahově se ale jedná o velmi užitečnou knihu, která je i kvalitně provedena. Při aktuálním nedostatku kvalitních atlasů brouků jde o doporučeníhodné dílo, jehož užitečnost stojí především na tom, že věnuje hodně prostoru méně nápadným, v komerčních atlasech ne tak často uváděným druhům.
  •  Brouci České a Slovenské republiky; Karel Hůrka; Nakladatelství Kabourek, 2005. Tato kniha je nejlepším atlasem brouků, který jsem měl v ruce. Ohromuje především šíří záběru. Je v ní popsáno kolem 1000 druhů brouků žijících na území ČR. Text ke každému druhu je poměrně stručný, jako klíč k určování příliš dostatečný není, základní informace ale přináší. Velkou předností knihy je velké množství (celkem 1047) velmi kvalitních fotografií a dvojjazyčný (CZ, EN), v případě názvů druhů dokonce až čtyřjazyčný (LAT, CZ, SK, EN) text. Nejedná se o kapesní atlas, ale o poctivou a kvalitně provedenou knihu zdobící knihovnu entomologa. Pokud si budete chtít tuto knihu pořídit, obraťe se přímo na nakladatelství Kabourek, v běžné obchodní síti ji nejspíš neseženete.
  • Nejkrásnější brouci tropů; Jaroslav Mareš, Vlastimil Lapáček; Academia, 1980
  • Kapesní atlas brouků; Vladimír Javorek; Státní pedagogické nakladatelství, 1964
1.2.4. Ostatní hmyz
  •  Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví; Jan Macek, Jakub Straka, Petr Bogush, Libor Dvořák, Pavel Bezděčka, Pavel Tyrner; Academia, 2010. Do hodnocení tohoto titulu patří vše, co jsem uvedl výše u Nočních motýlů I a II. Je to vynikající atlas s výbornou textovou i obrazovou složkou skvěle pokrývající dané téma v celkovém provedení dle mých představ. Otázkou je jen, kdy se dočkáme pokračování.
  •  Vážky České republiky; Aleš Dolný, Dan Bárta et al.; Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2007. Tahle kniha aspirující na pozici bible všech odonatologů patří k nejtěžším kouskům mé knihovny. Je skutečně úctyhodně objemná, a to nejen fyzickými parametry, ale i obsahem. Kniha kompletně pokrývá téma vážek na území ČR a to považuji za její největší přednost. O jednotlivých druzích se dozvíte skutečně podrobné informace, které jsou podány erudovanou a přitom stravitelnou formou. K vyobrazení jednotlivých druhů byla použita unikátní metoda skenování živých vážek. Výsledkem jsou opravdu kvalitní a věrné obrazy, které by ale mohly být větší, což by zvýšilo jejich praktickou užitečnost při určování druhů. Mírným zklamáním jsou pro mě pak fotografie Dana Bárty, které sice dodávají „živý“ rozměr celé knize, nicméně svojí fotografickou kvalitou neomračují. To je ovšem jen můj osobní názor jistě ovlivněný faktem, že jsem sám celkem aktivním fotografem vážek a mám tak laťku hodnocení fotografií možná až příliš vysoko. Dílo jako celek je ovšem ojedinělé a, zajímá-li vás téma vážek, měli byste ho mít v knihovně. Shánějte ho přímo u ČSOP Vlašim, v běžné distribuční síti na něj, bohužel, nenarazíte.
  • Blanokřídlí; Jiří Zahradník; Artia, 1987
1.3. Pavoukovci
  • Pavouci; Heiko Bellmann; NS Svoboda, 2004
  • Naši pavouci; Jan Buchar, Antonín Kůrka; Academia, 2001 (2. vydání)
1.4. Ptáci
  •  Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003; Karel Šťastný, Vladimír Bejček, Karel Hudec; Aventinum, 2009 (2. vydání). Jde o unikátní dílo publikující podrobné informace o pozorovaném hnízdění všech 199 druhů ptáků zachycených na našem území včetně fotografie každého druhu a mapek hnízdního rozšíření v posledních třech vlnách mapování. Kniha obsahuje i jakýsi analogový geografický informační systém založený na skládání různě tematických mapek ČR vytištěných na průhledných fóliích. Není to klasický atlas, ale i jako atlas kniha dobře poslouží. Vzhledem k vyčerpávajcímu pokrytí tématu a rozsah informací se jedná o skutečně hodnotnou publikaci, která by neměla chybět v knihovně žádného, byť občasného ornitologa. Součástí distribuce je i přiložená publikace „Ptačí oblasti České republiky“ z dílny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
  • Poznáváme dravce a sovy; Walther Thiede; Víkend, 2007
  • Ptáci; Einhard Bezzel; REBO Productions CZ, 2007
  • Kapesní atlas okrasných ptáků; Zdeněk Veger, Vladimír Kamínek; Státní pedagogické nakladatelství, 1980
  • Kapesní atlas ptáků; Miroslav Bouchner; Státní pedagogické nakladatelství, 1976
  • Velký obrazový atlas ptáků; Jan Hanzák; Artia, 1974
1.5. Savci
  • Kompletní encyklopedie koček; Esther Verhoef-Verhallenová, REBO Productions CZ, 2004 (2. vydání)
  • Zvířata celého světa 9 – kunovité šelmy; Ivan Heráň; Státní zemědělské nakladatelství, 1982
  • Zvířata celého světa 7 – velké kočky a gepardi; Vratislav Mazák; Státní zemědělské nakladatelství, 1980
  • Kapesní atlas savců; Miroslav Bouchner; Státní pedagogické nakladatelství, 1976
  • Naši savci; Jan Hanzák, Dagmar Černá, Vratislav Mazák; Albatros, 1970
1.6. Ryby, obojživelníci a plazi
  • 250 druhů terarijních zvířat; Ariane Janitzki; Euromedia Group – Knižní klub, 2010
  •  Obojživelníci a plazi České republiky; Ivan Zwach; Grada, 2009. V této knize jsou uvedeny všechny druhy obojživelníků a plazů žijících na území ČR, každý druh je velmi podrobně popsán, k dispozici je i velké množství fotografií, a to nejen klasickym popisných, ale i detailů, specialit, variet apod. Obsahově se tedy jedná o skvělou encyklopedii kompletně vyčerpávající dané téma. 10 bodů v hodnocení by si kniha jistě zasloužila, v mých očích jí ale škodí nepřehlednost a celkově ne příliš profesionálně působící provedení. Obsahově je kniha opravdu výborná, ale zásady jsou zásady, proto to lehce snížené hodnocení. Přesto titul jednoznačně doporučuji.
  • Velký průvodce akváriem; Thierry Maitre-Allain; Perfekt 2001
  •  Akvarijní ryby; Wally Kahl, Burkard Kahl, Dieter Vogt; Svojtka & Co., 1999. Jsem dlouholetý akvarista a měl jsem ruce (i mám v knihovně) poměrně hodně publikací na toto téma včetně několika atlasů akvarijních ryb. Tuto konkrétní knihu pak považuji za jednoznačně nejlepší atlas akvarijních ryb, který jsem v ruce měl. Výborné fotografie, stručné, ale výstižné texty, velký rozsah popisovaných druhů, přehlednost a celkově kvalitní provedení z knihy dělá mnou jednoznačně doporučovaný zdroj informací o sladkovodních akvarijních rybách.
  • Akvárium; Dick mills; Slovart, 1998
  • Kapesní atlas ryb, obojživelníků a plazů; Otakar Štěpánek; Státní pedagogické nakladatelství, 1981
  • Zvířata celého světa 3 – hadi; Jiří Felix; Státní zemědělské nakladatelství, 1981
1.7. Ostatní živočichové
  • Měkkýši; Václav Pfleger, Artia, 1988
2. Rostliny
  • Svět rostlin; Thomas Schauer, Claus Caspari; REBO Productions CZ, 2010 (3. vydání)
  • Houbařský atlas; Miroslav Smotlacha, Marie a Josef Erhartovi, Ottovo nakladatelství, 2004
  • Luční květiny; Christine Jaitner; KOMPASS-Karten, Rakousko, ????
  • Akvárium a rostliny; Karel Rataj, otec & syn; Karel Rataj, 1998
  • Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii; Rabšteinek, Pruba, Skuhrovec; Státní zemědělské nakladatelství, 1987
  • Léčivé rostliny I; Štěpán Neubauer, Karel Klimeš, Ludmila Černá; Svépomoc, 1984
  • Malý herbář léčivých rostlin; Ludmila Černá, Jaroslav Guth; n.p. Léčivé rostliny prostřednictvím Avicenum, 1984 (neprodejné)
  • Kapesní atlas rostlin; Albert Pilát, Otto Ušák; Státní pedagogické nakladatelství, 1974 (6. vydání)
  • Kaktusy; Rudolf Šubík, Jiřina Kaplická; Artia, 1969
  • Kapesní atlas hub; Albert Pilát, Otto Ušák; Státní pedagogické nakladatelství, 1966 (6. vydání)
3. Neživá příroda
  •  Kameny a drahokamy; Ronald Louis Bonewitz; Slovart, 2007. Jde o reprezentativní knihu, která svým provedením přímo podněcuje zájem o neživou přírodu. Z pohledu „atlasového“ jí vytýkám snad jen ne zcela optimální přehlednost a praktičnost užití.
  •  Horniny a minerály – nový kapesní atlas; Minoca Price, Kevin Walsh; Slovart, 2006. Velmi pěkný kapesní atlas, pro českého uživatele snad jen trochu příliš soustředěný na druhy, které nejsou pro českou přírodu typické. Obsahově vlastně jde o zkrácenou a zmenšenou podobu výše popisované publikace „Kameny a drahokamy“, i když je zde uveden jiný autor.
  • Minerály a lokality sběru; Vlastimil Toegel; Rubico, 2005
  • Drahé kameny Podkrkonoší – stezkami achátů, jaspisů a karneolů; Zdeněk Tomeš; Granit, 2001
  • Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech; Petr Pauliš; Kuttna, 2000
  •  Kompletní encyklopedie minerálů; Petr Korbel, Milan Novák; REBO Productions CZ, 1999. Kombinací velkého množství nerostných druhů, oku lahodících fotografií, přehlednosti a praktičnosti nemůže vzniknout nic jiného, než skvělý a jednoznačně doporučeníhodný atlas. Takže i já doporučuji. Hodnocení jsem snížil o půl bodu jen proto, že je v názvu použito slovo „kompletní“, i když samozřejmě o kompletní encyklopedii jít nemůže, a já jsem na marketing tohoto typu poněkud citlivý.
  • Drahé kameny kolem nás; Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský; Státní pedagogické nakladatelství, 1983
  • Kapesní atlas nerostů a hornin; Karel Tuček, František Tvrz; Státní pedagogické nakladatelství, 1982 (2. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat